neděle 6. září 2015

Na školení do Bruselu aneb S Dášenou tam, s Tintinem zpět


Tak to přišlo. Poprvé v životě jsem letěl pracovně, nikoli za zábavou. A i když pracovní cesta po Evropě bývá málokdy zajímavým námětem pro trip report, já měl štěstí na osobní premiéru typu letadla. A tím byl turbovrtulový Bombardier Dash 8 Q400. Letoun, se kterým mám nalétáno desítky hodin ve Flight Simulatoru. Pro úplnost ještě dodám, že se jednalo o cestu na školení do Bruselu s Brussels Airlines z Prahy, při cestě tam ale linkou operovanou FlyBe.

PRG-BRU, SN2810, DH8D
Přes online check-in jsem si den před odletem vybral místo vzadu u okna a nechal si poslat boarding pass do mobilu. Na letiště Václava Havla jsem přijel v neděli ráno s dostatečnou časovou rezervou, takže jsem si ještě stihl na chvíli zajít na vyhlídkovou terasu. Pak už jsem zamířil na check-in přepážku, kde jsem odevzdal zavazadlo a dostal jsem i boarding pass na papíře. Čas rychle utíkal a za chvíli nastal čas nástupu do letadla. Ten probíhal přes gate C20, tedy z přízemí terminálu 2, odkud se k letadlu jelo autobusem.

Při vstupu do Dashe mě překvapila relativně prostorná kabina a úzké sedačky (např. oproti ATR). Zaujal jsem své místo a za několik okamžiků už se začaly roztáčet vrtule. Následovalo krátké pojíždění a vstup na dráhu 06 přes taxiway Delta. Měl jsem štěstí na krásné počasí, což se dá v nízko letícím turbovrtulovém letadle využít k pozorování krajiny. Chvíli po vzletu bylo krásně vidět letiště ve Vodochodech, o něco později letiště v Panenském Týnci. Po cestě jsem pak ještě vyfotil leteckou základu v Büchelu a závodní okruh ve Spa. Hlučnost v kabině byla po celou dobu letu na přijatelné úrovni. Letadlo bylo téměř zcela zaplněné, ale pár volných míst se našlo (např. vedle mě). Všichni cestující dostali zdarma malý moučník, další občerstvení už bylo za příplatek.

Po asi hodině a půl po vzletu z Prahy už jsme se přibližovali k letišti v Bruselu. Dash je pro cestovatele zajímavý zejména tím, že lze pozorovat z kabiny jeho podvozek. Jeho vysunutí předznamenalo, že již za pár chvil přistaneme na dráhu 25L v Bruselu. Po tvrdším přistání s minimálním podrovnáním, charakteristickém pro Dash Q400, jsme dojeli na stání u severního křídla terminálu. Ještě bylo nutno počkat na třicetisekundové vychladnutí motorů při minimálních otáčkách a pak už se vrtule zastavily a signál "připoutejte se" zhasl.



Před výstupem z letadla jsem se ještě zastavil chvíli poklábosit s piloty a udělat fotky kokpitu. Když jsem se zmínil, že s tímto typem letadla létám docela často ve Flight Simulatoru, protože pro něj existuje velmi kvalitní addon, první důstojník hned zareagoval: "A to je ten od Majestic?" Bylo tak vidět, že měl pro mé nadšení pochopení. Dash 8 má vlastní vysunovací schůdky, takže k němu nejde napojit nástupní most, muselo se ven na letištní plochu a pak speciálním vstupem do terminálu. 

Po docela dlouhé cestě k výdeji zavazadel jsem vyšel z příletové haly na nádraží autobusů, kde jsem si koupil celodenní lístek na hromadnou dopravu (stál 7,50 €) a autobusem jsem přijel do hotelu. Celou neděli jsem ještě věnoval prohlídce města, zajel jsem si metrem k Atomiu a pak do centra. Také jsem navštívil vojenské muzeum, ve kterém bylo vystaveno obrovské množství letadel. Zbytek týdne už jsem se zabýval pracovními povinnostmi. Jednou večer po školení jsem se ale ještě zašel podívat na sídlo NATO a Eurocontrolu, které se nacházely kousek od hotelu.

BRU-PRG, SN2815, A320
V pátek po školení jsem na letiště dojel čtyři a půl hodiny před odletem. V mobilu už jsem měl boarding pass a mohl jsem tedy hned zamířit na samoobslužný baggage drop-off. Měl jsem ale smůlu, protože moje zavazadlo kousek popojelo, načež se asi po dvou metrech na páse zaseklo a odmítalo pokračovat. Letištní zaměstnanec, kterého jsem na to upozornil, zavazadlo vzal, a řekl, ať s ním jdu k přepážce check-inu. Tam už vše proběhlo korektně. Přes bezpečnostní kontrolu jsem pokračoval opět delší cestou do severní části terminálu.

Čekání na poslední večerní let do Prahy jsem si krátil focením. Asi nejzajímavějším úlovkem byl Airbus A340 Hi Fly a Boeing 747-8F Saudia Cargo. Fotit se dá docela dobře i přes sklo terminálu, je dobře vidět jak na dráhu 25R, tak na většinu stojánek. Půl hodiny před odletem jsem přišel ke gatu A40, kde již čekalo překvapení v podobě Airbusu A320 s registrací OO-SNB se speciální livery belgické pohádkové postavy - s Tintinem. Škoda, že již byla tma a nedalo se pořádně fotit.

Airbus byl asi zaplněn na 100%, já seděl v zadní části u okna. Po startu z dráhy 25R bylo ještě chvilku možno obdivovat noční Brusel, po zesílení kabinového osvětlení už ale nebylo vidět téměř nic. Kousek ode mě sedělo asi 10 francouzsky mluvících puberťáků, kteří se po celou dobu letu hlučně projevovali, což bylo docela nepříjemné. Tentokrát se žádné občerstvení zdarma nekonalo, bylo možno vybírat pouze z klasické placené nabídky. Cestu jsem si tedy krátil pozorováním obrazovky s aktuálními údaji o letu.

Po hodině a dvaceti minutách letu se podvozek letadla dotkl dráhy 24 v Praze a má první pracovní cesta se chýlila k závěru. Brussels Airlines mě trochu zklamaly absencí jakéhokoli občerstvení zdarma (zato FlyBe potěšilo malým pišingrem v ceně letenky). Bruselské letiště je trošku méně přehledné a vzdálenosti, které je třeba překonávat, jsou poněkud větší, než bývá zvykem na podobně velkých letištích.

Brusel 2015

Žádné komentáře:

Okomentovat